Zhodnocení prvního čtvrtfinále v Poličce

mě musí dát za pravdu, že jsme si úplně zbytečně zkomplikovali jeho průběh a soupeři tak dovolili být v zápase až do poslední vteřiny a mnoho 

nechybělo a zápas mohl jít i do prodloužení. První půle přinesla pořád stejný obrázek, po počátečním oťukávání, náš tým dobýval hostující branku a

zdálo se, že je jen otázkou času, kdy a kolikrát se střelecky prosadíme. Jenže naše zakončení jako už po několikáté selhávalo, takže dvě vstřelené

branky do poločasu byly jen slabým vyjádřením naší střelecké a herní převahy. Druhá půle začala stejně jako ta první, stále jsme častěji drželi balón, ale nedařilo se nám přidat třetí uklidňující branku. Hráči Dobříče začínali být přece jen více aktivnější, ale jejich snižující gól jsme jim darovali naší

zpackanou rozehrou, kdy stříleli prakticky do prázdné branky. Nám se sice zanedlouho podařilo navýšit vedení zpět  na dvě branky, ale po další naší zbytečné chybě na půli hřiště soupeř osm minut před koncem snížil na rozdíl jediného gólu a na drama bylo zaděláno. Ve zbývajícím čase se naše 

herní převaha opět neprojevila na navýšení skóre ač některé velké šance volali po gólu. V poslední minutě tak hosté mohli snad čtyřikrát vyrovnat a jen díky výborným zákrokům našeho brankáře se tak nestalo. Je prostě z podivem, jak zápas, který máme po celou dobu pod kontrolou dokážeme zbytečně zdramatizovat. Samozřejmě jednoznačný podíl na vývoji utkání má naše žalostná koncovka, protože to není o jedné šanci, ale třeba o šesti, sedmi 

tutových, které prostě musíme proměnit. A druhá stránka věci je, pokud selže zakončení, tak musíme hrát precizně dozadu a nedělat chyby. Je něco jiného když vás soupeř přehraje kombinačně a ne že uděláme dvě hodně naivní chyby a góly soupeři de facto darujeme, tohle je play-off,tady se již žádné

opravy nekonají,to si musíme všichni uvědomit.